Domů » Archives by category » Blogujeme (Page 2)

Šumavské povídání – Nevěřil a nakonec dolétl až do Říma

\

Šumavské povídání – Nevěřil a nakonec dolétl až do Říma

Svatá Maří – Vypráví se, že …Stačila chvilka. Kostelník se otočil ke kamnům a než stačil přiložit, měl Václav klíč v kapse. Však ho zítra vrátí. Vašík Kukačka byl chlapec zvídavý a bral opravdově jen to, na co si sáhl, či sám prožil. Však se s ním katecheta něco natrápil, a když viděl, že se […]

Můžete mi, prosím, doporučit knihu, u které jste se smáli nahlas…?

Můžete mi, prosím, doporučit knihu, u které jste se smáli nahlas…?

„Můžete mi, prosím, doporučit knihu, u které jste se smáli nahlas, a to bez ohledu na to, kde jste ji četli? Děkuji…“ Tento dotaz se objevil na stránkách fejsbůkové skupiny Co čteme, a protože také neustále hledám knihy, které by mě pobavily, jal jsem se prohlížet zhruba dva sta (dnes jich bude zřejmě daleko více) […]

Šumavské povídání – Zlatá kaple zmizela, zvon jí neprozradí

\

Šumavské povídání – Zlatá kaple zmizela, zvon jí neprozradí

Zátoň – Údolím pod šumavským kopcem Boubínem, kterému v těch dobách ještě neříkali Boubín, tekl potok beze jména. Nebylo tu totiž, v tom zapomenutém kraji, nikoho, kdo by potokům či kopcům jména dával. A v tom bezejmenném údolí pod bezejmennou horou na bezejmenném potoce kdosi postavil poustevnu a hned vedle malou dřevěnou kapli. V té […]

Šumavské povídání… Na chudáka si hrál, nakonec se jím i stal

\

Šumavské povídání… Na chudáka si hrál, nakonec se jím i stal

Putkov – Pršelo na svatého Josefa. Pak vysvitlo slunko a do Nepomuka nekáplo. Zato pak se obloha nezavřela a lilo téměř dennodenně až do poloviny léta. Louky i políčka u potoků či u řeky to co chvíli spláchlo, a tak není divu, že úroda nejenže nestála za nic, ona vlastně skoro žádná nebyla. Obilí nedozrálo, […]

Čtení na měsíc – únor 2018

\

Čtení na měsíc – únor 2018

Kdy se z vás stane opravdový „elektronický“ čtenář? V momentě, kdy v zápalu čtení ťukáte na okraj stránky a očekáváte, že se text překlopí tak, jak jste přeci ve své čtečce zvyklí. Ťuknete jednou, podruhé… Safra, že by mi čtečka zamrzla, ptáte se sám sebe v duchu. To vše probíhá v milisekundách. Vzápětí vám samozřejmě […]

Šumavské povídání… Strach z tuláků ještě přidal moru na síle

\

Šumavské povídání… Strach z tuláků ještě přidal moru na síle

Chroboly – Vypráví se, že kdyby se ještě našel někdo, kdo by měl sílu tahat za provaz umíráčku, zvonilo by se od rána do večera. Nemoc kosila jednoho za druhým, leckterá samota či menší osada zcela osiřely a opuštěný dobytek se zoufalým bučením dovolával hospodáře. A tam, kam si nemoc ještě cestu nenašla, stavěli hlídky, […]

Šumavské povídání… Mrtvého probrala zlodějina

\

Šumavské povídání… Mrtvého probrala zlodějina

Strážný / Hubertka, vdova po panském kočím Hubertovi, na práci nikdy moc nebyla. Ale co s tím tady na horách. A tak chtíc nechtíc musela dřít od rána do večera a jen občas se jí podařilo ulehčit si námahu nějakou tou chytrostí. Každý den chodila s ženskými vyžínat stromky a domů pak, stejně jako ostatní, […]

Čtení na měsíc – leden 2018

\

Čtení na měsíc – leden 2018

Když jsem si tak procházel svůj minuloroční Top Ten, došlo mi, že za aktuálním knižním trhem pokulhává rok, dva a možná i více. Ale ruku na srdce – je opravdu důležité číst Hájíčka druhý den po vydání? Nemá člověk ten samý čtenářský zážitek i rok či několik let poté? Vždyť přeci běžně čteme knihy vydané […]

Nejšťastnější generace Jana Cempírka

\

Nejšťastnější generace Jana Cempírka

Kdo je lepší — Elán, nebo Jasná páka? Čemu víc obětovat — individuální svobodě, nebo domku v satelitu? Co zaručí šťastný život — středostavovská průměrnost, nebo mediální sláva? Studentské stávky, devadesátá léta a neopakovatelná možnost zařídit si život zcela podle svého. Nový generační román Jana Cempírka… „Říká se o nás, že jsme vyhráli životní jackpot. […]

Šumavské povídání – Pokladu se dočkal až na smrtelné posteli

\

Šumavské povídání – Pokladu se dočkal až na smrtelné posteli

Kubova Huť / Říkali mu Hledač pokladů. Tedy někteří. Ti druzí jej nazývali Bláznivým Hubertem. Alespoň v tom lepším případě. Pravdu asi měli všichni. Hubert opravdu zasvětil veškeré své síly, veškerý svůj čas hledání pokladů, nejvíc těch bájných, jež zde zanechali dávní obyvatelé Šumavy, a které se propadly do země spolu s jejich honosnými sídly. […]