Čtení na měsíc – leden 2019

Velkou část ledna jsem měl v hlavě rozbouřený oceán. Jedna vlna za druhou narážela s mohutným burácením do mých lebečních stěn. Každá vlna jiná myšlenka. Každá vlna jiná emoce. Smutek, vztek, lítost, pochopení, nepochopení, žal, láska, nenávist… Tohle emocionální vlnobití mi nedovolovalo se soustředit. Téměř na nic. Především jsem nedokázal skoro vůbec číst.

Jsem vděčný svým přátelům a blízké rodině, že měli trpělivost mě vyslechnout, že se nechali na mých vlnách pohoupat, že mi je pomáhali uklidnit.

Kdesi jsem četl, že láska je především chemie, která zhruba do půl roka vyprchá. Prostě jedeme pár měsíců na tripu a pak už jen dlouhodobý absťák… Prý… Jenomže co dělat, když jste v rauši třicet let?

Jsi můj heroin
Peru si tě denně do žil
Rozkošný sladký jed
Rozkošný sladký med
Křičím v extázi
V krvi tvou krev

Jsi můj heroin
Hledám žílu pro další vpich
Další dávka nebe
Další dávka tebe
Svíjím se v bolestech
Když v hlavě tě nepotkám

Jsi můj heroin
Na lžičce bublá horká dávka
Lobotomie ohněm
Lobotomie mrazem
Mé tělo vzplane
V srdci jen led
Jsi můj heroin
A já si tě šlehnul naposled…

Co se knih týče – první dvě opravdu nejsou důsledky nějakého novoročního předsevzetí. Už půl roku se snažím dostat své tělo znovu do formy. Cukrovka, vysoký tlak – prostě klasické civilizační choroby – které jsem si vypěstoval, si vybírají svou daň a nadešel čas s nimi zatočit. A svého nepřítele musíte nejdříve dokonale poznat…

Zrní… trhlina… hýkal… rychta… a jsou touhy na lodích, nahý šplhaj po svazích, svět běží a pak čáry po polích, první znaky na mracích, barevný domy prázdný jsou, zem se hýbe pode mnou já zůstanu s tebou, zůstanu pořád s tebou…

01 – Taubes, Gary – Doba jedová 9 – Cukr

Nakladatel:  Triton 2018 / Anotace: Je „bílé zlato“ ve skutečnosti „bílým jedem“? Stali jsme se oběťmi nedozírné manipulace? Nezáleží na tom, zda se jedná o běžný řepný, třtinový či konzumní cukr, takzvanou sacharózu, či vysokofruktózový kukuřičný sirup. Konzumace této látky ve všech jejích podobách neustále stoupá, je obsažena téměř ve všem – ve snídaňových cereáliích, osvěžujících nápojích, ve zmrzlině i chlebu, a dokonce i v cigaretách. Cílem této knihy je vysvětlit, proč je nutné cukry považovat za důvodně podezřelé a jak jsme se dostali do současné situace, kdy:

  • třetina všech dospělých trpí obezitou,
  • dvě třetiny dospělých nadváhou,
  • téměř každý sedmý je diabetik
  • a každý čtvrtý až pátý umírá na rakovinu.

Přitom až donedávna převládal názor, že „osladit si život“, kdykoli se cítíme unavení, vystresovaní či bez energie, je zcela normální, a hlavně naprosto neškodné. Autorem této přelomové práce, založené na dlouholetém podrobném investigativním výzkumu, jenž splňuje i přísná kritéria pro průkazní materiál u soudu, je novinář Gary Taubes, původní profesí fyzik, který se později zaměřil na problematiku z oblasti medicíny a vědy o výživě.

Doba jedová… jak příznačné pro mé momentální období.  Ale v knize se samozřejmě probírá něco zcela jiného, než mé chmury. Téma, které mě zajímá. Cukr a jeho vliv na civilizační choroby. Novinář Gary Taubes shromáždil úctyhodné množství materiálů, které ukazují na spojitost zvýšené konzumace cukru s epidemií cukrovky 2. typu. A to je tak zhruba o této knize vše. Kdo si informace našel jinde, nic moc nového se nedozví. Kdo hledá, je to určitě zajímavý a podnětný pramen.

02 – Fung, Jason; Moore,Jimmy – Kompletní průvodce půstem

Nakladatel:  Jan Melvil Publishing 2018 / Anotace: Po celé dlouhé dějiny se lidé postili. Ať z kulturních a náboženských důvodů, nebo jen kvůli neúspěšnému lovu, občasné hladovění bylo tisíce let přirozenou součástí života – až do nedávna. Naše těla se evolučně nezměnila, ale hlad už nemáme nikdy: každý den snídáme, svačíme, obědváme, zase svačíme, večeříme… Má současná epidemie obezity a dalších civilizačních chorob kořeny v této radikální stravovací změně? Přibývá vědeckých důkazů, že ano.

Lékař Jason Fung proto vyzkoušel s více než tisícovkou pacientů různé postní režimy a dosáhl přitom skvělých výsledků. V knize vysvětluje, jak můžeme využít půstu v boji s nadváhou. S pomocí vědeckých studií také dokazuje, že půst zpomaluje stárnutí, má potenciál pro léčbu cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku nebo metabolického syndromu a efektivně pomáhá tam, kde selhávají jiné postupy.

V knize se mimo jiné dozvíte:

– Komu půst může pomoci a proč je účinnější metodou hubnutí než tradiční nízkokalorické diety.

– Proč vás půst připraví o tuk, ale nikoliv o svalovou hmotu.

– Proč je dodržování půstu vlastně jednodušší než klasické diety a jak pracovat s pocitem hladu.

– Jaké jsou druhy půstů a že si můžete zvolit postní režim na míru.

– Že i několikahodinové vynechání jídla může sloužit jako účinný půst.

– Jaké (překvapivě chutné!) zdroje výživy si můžete při půstu dopřát.

– Jak půst správně přerušit a kdo by ho vůbec neměl držet.

Tak co kdybyste zkusili jít proti proudu, alespoň chvíli nejedli a počkali, co to s vámi udělá?

Co k této knize říci… Jako každá kniha z nakladatelství Jan Melvil je i tato velmi pěkně zpracovaná. Co se obsahu týče, kdo se o věc zajímá, najde zde nové a podnětné věci. Spolu s tím, jak se posouvá vědecké bádání v oblasti výživy a fungování těla, se objevují stále nové a nové poznatky. Ty je velmi důležité sledovat, protože jinak své tělo spíše zhuntujete, nežli ozdravíte. Ty vlny každý zná. Jednou je pro náš organismus dobré toto, a to druhé už zase ne. Za rok či dva je tomu naopak. Takže nezbývá než zkoušet, experimentovat, zajímat se, číst…

03 – Wolff, Michael – Oheň a hněv: Uvnitř Trumpova Bílého domu

Nakladatel:  Universum 2018 / Anotace: Prvních devět měsíců Trumpovy vlády bylo bouřlivých, dramatických a vzbudilo emoce. Michael Wolff rozebral jednotlivé aféry, výroky a skutečnosti, charakterizuje lidi z Trumpova kabinetu, a co si o sobě myslí americký prezident sám. Pikantní ukázky z knihy vzbudily v USA takový rozruch, že se Trump pokusil její vydání zastavit. Vše jen nahrálo vzniku jednoho z největších současných světových bestsellerů. Nahlédněte i vy do Trumpova Bílého domu.

Tohle byla jedna z mála knih, kterou jsem dokázal v tom mém dementním období číst. Ono totiž číst o ještě větší demenci tak nějak léčí. Jste-li fanoušci toho podivného pána, který má na svém mrakodrapu napsáno své jméno, knihu vůbec neberte do ruky. Pokud máte o tom pánovi své pochyby, knihu si přečtěte, ale věřit jí nebudete. Všemu uvěří jen ten, koho absurdnost toho, že je tenhle pán prezidentem Ameriky, už dávno nemůže překvapit. A tahle kniha vám jen potvrdí, jak neskutečně bizarní to celé je. A zároveň nebezpečné… Bohužel pro celý svět.

04 – Tudor, C. J. – Kříďák

Nakladatel Kalibr – 2018 / Anotace: Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct. Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet. Kříďák, debut britské spisovatelky C. J. Tudor, vychází ve 40 zemích – jako kniha roku.

Téměř celý leden jsem nedokázal číst. Divná zkušenost. Ne, že bych zapomněl písmena, nebo že bych snad ztrácel zrak. Ne. Já ztrácel koncentraci. Přečetl jsem odstavec, dva, snad tři a… A má mysl znenadání přeskočila kamsi do vzpomínek, či do úvah co by mohlo být, co bylo, co bude. V mozku jsem měl kolotoč, který jsem nedokázal ovládat. A ten se točil stále dokola a já nedokázal vystoupit. Křičel jsem strachy, křičel jsem vzteky, křičel jsem beznadějí… A v chvilkách úlevy, kdy se ta centrifuga zastavila, jsem dokázal jen odpočívat. Vzal jsem do ruky knihu, a v hlavě se okamžitě rozduněl megafon… „nastupte si na naše létající draci… račte nastoupit na náš kolotoč smrti… ať křičí ten, kdo se chce točit rychleji…“

Takže jako první po této nechtěné jízdě číst právě Kříďáka bylo docela… zvrácené. Znovu kolotoč, Kolotočenka, znovu temné stíny, znovu pláč, strach a neporozumění světu kolem…

Příběh je nepokrytě „kingovský“. To a Tělo. A měla-li to být pocta velkému mistru – povedla se. Pravda, až na slabší závěr. Ale jinak – skvělé. Mé rozjitřené mysli se ulevilo. Mně se ulevilo. Rozbouřené moře se pomalu vrací do svých historických břehů. A tahle kniha mi pomohla. Je v ní několik vskutku milých špeků, které mě rozesmály. Je v ní i jakási něžnost, snad proto, že jí napsala žena. Nedokáže jít až tak na dřeň, jako to dokáže King. A to je vlastně asi dobře. Určitě se těším na další knihu od této autorky…

 

Shortlink: