Čtení na měsíc – prosinec 2018

Můj život – kapitola první / […] Tak a je konec. Konec měsíce. Konec roku. Konec jedné dlouhé kapitoly mého života. Po třech letech krize a po dvaceti osmi letech manželství končí po třiceti letech mé partnerství s dívkou a ženou Jankou. V srpnu 1988 jsem jí nesměle vyznal lásku. V prosinci 2018 jsem si na štědrý den rozbalil smělou sváteční SMS: Šťastné a veselé – já už šťastná, veselá a hlavně zamilovaná jsem… bohužel už ne do tebe… Rozešli jsme se kultivovaně a jako přátelé, stejně jako to udělaly naše rodné republiky už v roce 1993.

Případní čtenáři mého deníčku v něm mohli „mou ženu“ občas potkávat. Inspirací mi byla žena poručíka Columba ze stejnojmenného seriálu. Ten fórek se mi vždy líbil. V dalších dílech budu tuto postavu používat nadále. Jen se bude jmenovat „má bývalá žena“…

Můj život – kapitola druhá / Ehm… Takže… Nooo… No tak určitě, že jo…

V každém případě – je prvního ledna 2019. Přeji vám všem do nového roku hodně zdraví, štěstí a lásky. A můžete-li, užívejte toho plnými doušky. Protože ten spisovatel kdesi ve Vesmíru, co smolí tu naší osobní knihu života, si potrpí na nemístné fórky. Páč… znáte to – papír snese všechno…

PS

Pokud někdo znáte cestu do jeskyně, co v ní bydlí Grinch, pošlete mi prosím plánek…

PPS

Hasta la vista, baby…

01 – Zimbardo, Philip – Luciferův efekt – Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí

Nakladatel Academia 2014 / Anotace: Opravdu se mohou stát z průměrných, obyčejných lidí symboly zla? Odpověď na tuto otázku hledal po třicet let americký psycholog P. Zimbardo. Název knihy odkazuje na okolnosti schopné vyvolat v člověku změnu od dobra ke zlu podobně, jako když Boží anděl Lucifer změnil svou tvář a přeměnil se v Satana. Kniha podrobně zkoumá často mlhavou hranici mezi dobrem a zlem na mnoha příkladech. Jedním z nejproslulejších je kontroverzní stanfordský vězeňský experiment. Podobně jako tento experiment, předčasně ukončený po šesti dnech, je i kniha fascinujícím pokusem vystopovat povahu dobra a zla, jež nikdy nebude černobílá…

Možná je divné číst tuto knihu během Vánoc. Možná. Anebo je – možná – naopak dobré ji číst právě v tomto období. V období, kdy jsou lidé na vlně vzájemné svornosti, pohody a lásky. Kdy by málokdo uvěřil, že zlo dříme v každém z nás. A že stačí jen málo, aby se probudilo…

Jak už to tak bývá, osud mi určité knihy přihrává ve chvílích, kdy je potřebuji. Zrovna tuhle knihu jsem měl rozečtenou, když mi má žena po dvaceti osmi letech manželství oznámila, že je šťastně zamilovaná. Samozřejmě že ne do mě. Přestože naše krize byla dlouhodobějšího charakteru, tak mě ta zpráva zasáhla s plnou silou. A s plnou silou bohužel vybředla z mé duše temná řeka nenávisti a hněvu. A zcela mě ovládla. Sám na vlastní kůži jsem pocítil, jak snadné je stát se zlým. Jak tenká je ta hranice v nás. Vše o čem jsem kdy četl, že bývalí partneři dělají svým bývalým partnerkám a nad čím jsem nechápavě kroutil hlavou, se vynořilo z temných hlubin podvědomí. A byl jsem pár milimetrů od toho některou z těch představ realizovat. Trvalo to 24 hodin. Noc a den. O to horší, že si vybrala skutečně speciální datum – 24. 12. Opravdu mile křesťanské gesto od praktikující katoličky. Trochu takové „nádherné“ kacířství, že… A Grinch se jistě temně chechtal ve své jeskyni…

A tak jsem si četl o genocidě Tutsiů v Rwandě, četl jsem si výpovědi obyčejných lidí – Hutuů, kteří se tak jednou odpoledne rozhodli zmasakrovat své dlouholeté sousedy mačetami. Sousedi, se kterými se znali, s jejichž dětmi si hráli jejich děti… A stačilo pár slov, aby se dlouhodobý spor změnil ve vodopád nepředstavitelného násilí…

Četl jsem tuhle knihu o tom, jak snadné je stát se zlým a na druhý den – na Boží hod – jsem dospěl k tomu, že já se zlým stát nechci. Rozejdu se se svou ženou klidně a kultivovaně. Tak, jako se to povedlo Česku a Slovensku v roce devadesát tři. A z knihovničky jsem vytáhnul knihu Strašidelná vagína…

02 – Mellick III, Carlton – Strašidelná vagina

Nakladatel: Carcosa 2018 / Anotace: Strašidelná vagina, jedno z vrcholných děl žánru bizarro fiction, nabízí příběh přesně o tom, co slibuje v názvu, v čtenářsky přívětivé kombinaci groteskna, hororu a erotiky. Titulní novelu doplňují neméně výstřední povídky Porno v srpnu a Fantastické orgie.

… Svou excentrickou přítelkyni Stacy Steve bláznivě miluje. Teď však jejich sexuální život nestojí za nic, neboť Steva trápí zneklidňující kvílivé zvuky, které se linou ze Stacyiných intimních partií. Stacy si je vědoma, že jí straší ve vagině, ale nedělá z toho žádnou vědu. Když se z ní jednoho večera vysouká kostlivec, Stacy pochopí, že v sobě ukrývá záhadné nebezpečí. Přesvědčí svého přítele, aby se do ní vplížil a zjistil, co ono zvláštní místo skrývá… Nedělávám to, ale tentokrát si kousek anotace půjčuji přímo do své recenze. Pokud jste četli tu předchozí, jistě to pochopíte… 🙂

Život umí být řádně bizarní. Tak proč nezkusit zrovna tenhle žánr. Představa, že vlezu do vagíny své bývalé ženy a spatřím tam vše, co jsem nikdy vidět nechtěl, je natolik strašidelná, že mě tahle kniha ničím nemůže překvapit…

Dostanete vše, co obálka i anotace nabízí. Není to až taková řacha, jak jsem se těšil, ale lepší knihu jsem si prostě ve svém rozpoložení přát nemohl. U povídky, kde si novodobí mutanti vzájemně předávají své vskutku bizarní sexuální nemoci, jsem se lámal v pase. Smíchy. Hlavně při představě, jaké nemoci bych chtěl předat své bývalé ženě a jejímu novému partnerovi. Cože? Aha… vždyť jsme se vlastně rozešli kultivovaně a jako přátelé… No nic, recenze na knihu se bohužel mění spíše na pláč zhrzeného muže a to sem samozřejmě nepatří.

Mellick mě vcelku pobavil, protože jsem fanoušek podobných úchylností a praštěností. Mám rád netradiční humor a gejzíry netradiční fantazie. A to v knize rozhodně najdete.

V tomhle mešuge klipu od Meshuggah je o mých dvou dnech Krakatoa zjeveno vše podstatné…

03 – McInerney, Lisa – Nádherná kacířství

Nakladatel Argo 2018 / Anotace: Irsko zasáhla hospodářská krize, a tak se v Corku všichni mají co ohánět, aby přežili. Středoškolákovi Ryanovi před pár lety umřela máma a otec to nenese moc dobře – chlastá a vyskytuje se doma spíš nepředvídatelně. Jediným světlým paprskem v Ryanově životě je Karine, vtipná a děsně sexy. A piano. Jenže to fotr věnuje místnímu mafiánovi Jimmymu Phelanovi. Ten to taky nemá jednoduchý – musí se starat o mámu, kterou prvních dvacet let ani neznal. Teď ji teda zná – nejdřív zabije chlapa šutrem s panenkou Marií a pak se rozhodne napravit společnost na vlastní pěst. Mladičká prostitutka Georgie, sousedka Tara, která strká nos (i jiné části těla) kam nemá, i další postavy z Corku, města, co všechny dřív či později semele, vás zaručeně rozbrečí. Často smíchy. Holt člověk dělá, co může, a nezbývá než doufat, že jednou dojde odpuštění.

Tak za prvé… v originále se kniha jmenuje The Glorious Heresies. Kdesi na netu jsem to našel přeložené jako Božská kacířství, což je krásný fórek a o knize to vypovídá daleko více, než to podivné – pravděpodobně dle kohosi korektní – kacířství „nádherné“. Na tuhle přitroublou korektnost jednou zajdeme na úbytě. A přesně o tom, do jakých absurdních situací takovýhle prudce prudérní pohled na společnost dokáže dohnat člověka jeho okolí, je tato kniha. Na Slovensku se o jistých lidech říká: v neděli chodí do kostela tahat Pána Boha za kabát… V neděli zajdou do kostela, vyzpovídají se a je to. Duše už je zase čistá. A do toho, co dělají přes týden, Bohu nic není. Však si to příští neděli v kostele zase srovnají, ne? Koupí si nějaký ten odpustek… (Tak třeba má bývalá žena je praktikující římská katolička. Docela by mě zajímalo, jak to s tím šestým přikázáním vlastně má… :-D)

Lisa McInerneyová vstoupila do povědomí čtenářů nejprve svým oblíbeným blogem Prdel Irska (The Arse End of Ireland). Další ze streampunkerů (viz další kniha). Narodila se v Galwayi do dělnické rodiny. Aby její prarodiče utajili její nemanželský původ, museli ji záhy adoptovat. A proto ví, o čem píše. Protože všechny ty příběhy, kterými naplnila svou knihu, pravděpodobně osobně potkala, nebo prožila. Proto je ta kniha skvělá. A pro nás také díky skvělému překladu (snad kromě zmíněného názvu) od Terezy Markové Vláškové.

 Je to surové a syrové. Ovšem ne takovým tím seriozním způsobem co vás nutí provinile zpytovat svědomí a dumat nad nespravedlností celého světa. Lisa si z toho všeho umí udělat náramnou bžundu. Derou se vám slzy smutku a občas hněvu, ale přitom se chechtáte. Víte, že je svět kurva nespravedlivý, nekorektní, pokrytecký. Všichni to víme. Ale děláme, jakoby nic. A v neděli chodíme do kostela tahat Pána Boha za kabát, nebo se vy(z)povídat do hospody, nebo moralizovat do parlamentu…  Co zbývá, než se tomu s chutí zasmát.

04 – Kyncl, Robert; Peyvan, Maany – Streampunkeři: YouTube a mediální rebelové

Nakladatel Host 2018 / Anotace: Velký příběh malých obrazovek… Pomalu opouštíme kabelovky a více využíváme streamovací služby, které za posledních deset let změnily způsob zábavy, tak jako kdysi nástup televize. Avšak pouze jedna služba se může chlubit tím, že zásadně ovlivnila filmový a televizní průmysl — YouTube. Platforma, která nejen nabízí miliardy hodin audiovizuálního obsahu, ale především umožnila vysílat téměř každému. Mediální hvězdy se dnes rodí jinde než v televizi a Hollywoodu… Nejpovolanějším vypravěčem příběhu známého videoportálu a jeho největších hvězd je současný obchodní ředitel YouTube Robert Kyncl. Na příbězích několika youtuberů ukazuje, jak se mění diváci a jejich návyky, celebrity a sláva. Odhaluje tajemství úspěchu lidí, kteří se rozhodli jít cestou mediální zábavy, a ukazuje, že ani ti nejúspěšnější youtubeři se rozhodně neproslavili přes noc.

You Tube mě minulo. Nebo lépe řečeno fenomén youtuberství. Videa nesleduji, písničky poslouchám přes jiné služby. Pravda, v poslední době – řekněme rok – sleduji pravidelně kanály Petra Máry a Jirky Březiny. Nikdy mě proto nenapadlo se na celou věc kouknout z pohledu, který nabízí tato kniha.

Kniha je velmi dobře a čtivě napsaná a hlavně – pro mě plná zajímavých a zcela nových informací. A především příběhy streampunkerů jsou vlastně… vzrušující.

Po knize jsem sáhl především kvůli názvu. Jsem fanoušek steam punku, takže mě ona parafráze v titulu zaujala. Pak mě zaujal sám autor. Současný obchodní ředitel YouTube Robert Kyncl. To, že je z Čech. Nečekal jsem od ní nic, prostě jsem chtěl nakouknout. A nakonec jsem velmi rád, že jsem si jí přečetl a hned jsem jí také doporučil své sedmnáctileté dceři.

Pokud se chcete inspirovat, pokud se chcete dozvědět něco z historie, pokud se chcete dozvědět něco o nových trendech v této oblasti – určitě si knihu přečtěte. I přesto, že ji napsal jeden z nejvyšších šéfů You Tubu, to není žádná reklamní břečka. Je to milé a zasvěcené povídání.

05 – Olsson, Fredrik T.  – Konec řetězce

Nakladatel – Kniha Zlín 2016 / Anotace: Co když v sobě máme všichni zakódovanou zprávu o našem konci? William Sandberg, bývalý vojenský kryptolog, a Janine Haynesová, talentovaná mladá sumeroložka, jsou uneseni tajnou organizací, aby odhalili tajemství jedné tisíce let staré zprávy zakódované v nejcitlivějším médiu – lidské DNA. Zatímco si William a Janine lámou hlavu, jak zabránit důsledkům tajemného poselství, hrůzostrašný scénář se začíná naplňovat a lidstvo čelí událostem, které mohou ohrozit jeho budoucnost.

Stopy tohoto příběhu vedou ze Stockholmu do dalších evropských měst i celého světa a zdánlivě samostatné dějové linie se v něm prolnou ve strhující pátrání po velkých životních záhadách a klíčových dějinných událostech lidstva. Konec řetězce je intenzivní, skvěle napsaný thriller připomínající stylem i širokým geografickým, historickým i technologickým záběrem bestsellery Michaela Crichtona a Dana Browna a filmy Den poté a 2012. Kniha zaznamenala velký úspěch po celém světě, postupně vyjde v 25 zemích a práva k filmové adaptaci koupilo studio Warner Bros. 

Nedočetl jsem to. Nezačetl jsem se do toho. Ono se to vlastně moc číst ani nedalo… Své čtenáře si ale jistě najde – o tom ostatně svědčí třeba komentáře na stránkách Databáze knih. Tak je to u každého (nejen) uměleckého díla. Někomu se to líbí, někomu ne. A není většinou moudré sám sebe ujišťovat, že jenom ten můj vkus je správný. Ale dosti obecných a dobře známých plků. Ať má recenze neskončí stejně rozvláčně, jak kniha Konec řetězce.

Přečetl jsem asi sto stran, a když se stále nic nedělo, a když jsem pochopil, že se dalších tři sta stránek nic dít nebude, knihu jsem odložil. Úspěch – myslím tedy spíše ten prodejní – této knihy stojí (ovšem taktéž padá) na dobrém marketingu. Skvělá anotace, podsouvání Dana Browna a dalších, technologie, historie, tajemství – to všechno jsou ingredience úspěšného příběhu. Čtenář očekává, že skutečně dostane skvělý technothriller, plný akce a úžasných odhalení. Namísto toho dostane jen příběh utahaný a vyčpělý, jak stará žvýkačka.

Jeden můj známý – v současné době velmi úspěšný spisovatel Jiří Březina – se kdysi podílel na vydání české verze kultovního manuálu: Jak se dostat na vrchol hitparády. Někdy mám pocit, že mezi spisovateli koluje podobný návod. Pravdou samozřejmě je, že jistá obecná pravidla úspěšnosti skutečně fungují. Ale dosti často to dopadá jako s tím dortem pejska a kočičky…

Když už do sebe pereme to severský krimi, tak co takhle do sebe naprat nějaký ten severský rap… 🙂

06 – Gris, Daniel – Říkají mi Lars…

Nakladatel:  Mystery Press 2018 / Anotace: Lars je soukromé očko. Opatřuje informace, sleduje lidi, řeší problémy, nebo naopak problémy vytváří, to vše podle přání a potřeb svých klientů. Lars má rád Metallicu, Jacka Danielse, vůni žen a hodinky Luminox.To, co rád nemá, jsou podivné náhody. A právě podivných náhod je kolem jeho poslední zakázky až podezřele moc. Jedna smrt, jedno záhadné zmizení a jeden únos, to všechno poté, co jako obvykle odvedl bezchybnou práci. Anebo že by tentokrát tak bezchybná nebyla? Kdo za podivnými událostmi stojí? A kdo bude další, komu začne hořet město pod nohama? Na všechny odpovědi nakonec dojde při neobvyklém setkání ve starém skladišti, kde někteří zúčastnění konečně odloží masky, zatímco jiným budou muset být nemilosrdně strženy…

Podobných filmů už člověk viděl tucty. Těch, co začínají takto: déšť, pošmourné město, starý otlučený sporťák, ze kterého vylézá chlápek v umolousaném baloňáku. Už na dálku z něj smrdí chlast a cigára. Vchází do své kanceláře… na prosklených dveřích je napsáno „ten a ten – soukromý detektiv“. A to všechno je podbarvené hlasem vypravěče. Samozřejmě v první osobě – mluví k nám sám hlavní hrdina. Třeba Phil Marlowe. Nebo Lars…

Ale jo… občas je třeba si odfrknout. A já rád odpočívám u takovýchto knih. Nenáročné, rychlé a akční. I přes to vtipné, navíc vcelku chytře. Tvrdou americkou detektivní školu jsem vždy měl rád, vyrostl jsem na ní. Toliko chvála.

Na obálce je anotace: řízná krimi z Prahy. No a to mi právě chybělo. Ta Praha. V knize vládne jakési bezčasí a naprosto neidentifikovatelné prostředí. Jakoby si autor nechtěl svazovat ruce reáliemi. Škoda. Trochu reálná Praha by tomu přidala další level.

Fórky taky dobrý, jen kdyby se autor neměl potřebu se za ně neustále omlouvat, nebo je uvádět na pravou míru. Například: Solomon vypadal jako žid z nacistickýho plakátu – tedy ne že bych měl něco proti židům…?? Občas jsem se musel převlíct za vykroucenou buznu… tedy ne že bych měl něco proti buznám…?? Snad aby to bylo jako korektní. Jenomže správnej drsňáckej soukromej detektiv na korektnost sere. A drsnej čtenář to přeci ví. A pochopí to. A ví, že drsnej autor není rasista, homofob a misogyn. V těchto knihách jsou prostě ženský hrdinky vždycky nádherný prsatý samice. To dá rozum… Alespoň že tohle kniha splňuje.

Příběh se odvíjí svižně, byť předvídatelně. Napsané je to zručně, byť bych přivítal o něco méně autocenzury (nebo redakční cenzury) a trochu více reality.

Jestli je pseudonym autorským nebo nakladatelským výmyslem, těžko říci. V každém případě bych si ale odpustil onen rádoby vtipný pseudoživotopis, který deklasuje vcelku vtipný humor v knize. Takže… pokud se ještě nějaký příběh o Larsovi objeví, rád si ho přečtu. Pokud ne, svět o nic zásadního nepřijde.

This Is my The New life – This Is my The New Shit…

07 – Kotleta, František – Příliš dlouhá swingers party

Nakladatel: Epocha 2014 / Anotace: Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Hodně sexu. Ale taky akce a humoru.

08-  Kotleta, František – Velké problémy v malém Vietnamu

Nakladatel: Epocha 2016 / Anotace: Tomáš Kosek má problém. Velký problém. Někdo unesl dceru českého premiéra a stopy vedou k prastaré sektě, která to s magií myslí nejen smrtelně vážně, ale hlavně s ní opravdu umí zacházet. Navíc se pohádal se svou holkou a ta se vrátila zpět k prostituci. Prahou se k tomu všemu toulají démoni z vietnamských legend, čínští zabijáci a bisexuální agentky Litevské tajné služby. Tedy ta je jenom jedna, ale stejně je s ní potíž. Mohlo by to být ještě horší? Jistě, ještě je tu to proroctví o konci světa. Jak jinak? Vždycky je tu nějaké proroctví. Jenže tohle, zdá se, není úplně vycucané z prstu.

Hromádku libových kotlet páně Kotlety jsem kdysi obdržel od svého kamaráda a uložil ji do temných hlubin své knihovničky. Páč o tyhle knižní masové plátky s kostí by si přece intelektuál ani kolo neopřel. Já sice intelektuál nejsem, ale stydím se to říct. Jenomže když už jsem z knihovny vytáhl Strašidelnou vagínu, tak proč se nezakousnout i do další libové flaksy… A především – v mém dosti depresivním stavu po rozchodu s dlouholetou láskou vlastně ani nic jiného číst nedovedu. Splatterpunk je v těchto chvílích tak hojivý… Příběhy, ve kterých mocně stříká krev, krevní plazma, moč, sperma a další myslitelné i nemyslitelné krevní tekutiny. Nic jiného mi nedokáže ulevit…

Název písničky „Souhvězdí samoty“ se mi hodí do celkového konceptu prosincového deníčku. Navíc se mi ten song celkem líbí. Ještě víc se mi líbí zpěvačka. Výhodou mého nového svobodného stavu je možnost se k tomu přiznat… 🙂

Shortlink: