E-kniha jako jedna z možností záchrany regionální literatury

E-kniha jako jedna z možností záchrany regionální literatury – přepis přednášky ze dne 13. 9. 2013 / Jihočesko-východobavorské literární dny v Prachaticích

(Petr Čmerda – nakladatelství DriftBooks)

driftbooks - přednáška

Dobrý den vážení hosté,

Možná vás napadne, že jako představitel nového, čistě elektronického, nakladatelství na podobné fórum nepatřím. Že elektronické knihy jsou začátkem konce klasických knihoven. Že elektronické čtení není plnohodnotné. Že e- knihy nevoní, že nešustí, že… Že to prostě nejsou knihy. S podobnými argumenty se – bohužel – setkávám dost často.

Já si ovšem myslím, že právě nastává čas, abychom si na nový digitální svět literatury pomalu začali zvykat. Abychom jej začali vnímat a respektovat jako plnohodnotnou součást čtení a aby i knihovny tento fenomén uchopily a pokusily se jej využít ve svůj prospěch.

A tak jsem rád za pozvání právě od prachatické knihovny a jsem vděčný za možnost vám alespoň ve zkratce přiblížit, proč vydáváme elektronické knihy a proč si myslíme, že se mohou stát důstojným partnerem knihám klasickým a co mohou nabídnout jako nadstavbu. Jsem přesvědčen, že e-knihy nejsou žádnou hrozbou pro knihy tištěné, ani pro knihovny, ale že oba světy budou vedle sebe fungovat a vzájemně se doplňovat.

Svět elektronického čtení se v současnosti potýká s několika základními problémy. Jsou to problémy v uvozovkách porodní, kdy je například potřebné vhodně nastavit legislativu, která má momentálně potíže toto nové médium dostatečně specifikovat ve vztahu k autorovi – nakladateli či čtenáři, nebo lépe řečeno k tomu, kdo si e-knihu zakoupí do svého zařízení. Toto je třeba řešit jak na národní úrovni, tak na úrovni mezinárodní. Jsou to dále problémy technického rázu, kdy se momentálně krystalizují všeobecně uznávané standardy, jako jsou formáty e-knih či jejich typografie.

A samozřejmě zdánlivě nejpalčivějším problémem je pirátství. Říkám zdánlivě, protože já osobně jsem přesvědčen, že daleko horším neduhem je obecná neúcta k autorským právům jako takovým, protože možnosti internetu nám nenápadným způsobem vnukli pocit, že je tam vše zdarma a to beztrestně. Ale všechny tyto problémy jsou řešitelné a věřím, že se postupně podaří vyřešit ku prospěchu e-knihy a jejich uživatelů.

driftbooks - přednáška 0

***

Já osobně jsem vášnivý čtenář. Čtu od útlého dětství a v knihovnách jsem strávil obrovské množství času. Knihy, které si kupuji, většinou odkládám napotom, protože přednost mají knihy z knihovny. Procházím knihkupectví a s hrůzou zjišťuji, že mám obrovský deficit, že je tolik knih, které bych si chtěl přečíst, v poznámkovém bloku mám seznamy děl, které mě zaujaly, ke kterým jsem četl nějakou zajímavou recenzi, ale ke kterým se pravděpodobně nikdy nedostanu. A tak když si pak balím na nějakou dlouhou cestu, kde předpokládám, že bude více času si číst, tak při balení licituji – dvoje ponožky navíc, nebo Murakamiho Kafku na pobřeží? Náhradní boty nebo novinku od Kinga, která má opět skoro tisíc stran. Patnáct kilo do letadla? Vždyť jenom tři knihy od Stiga Larssona mají tři kila…

Takže když se objevily první e- knihy, a když jsem vyzkoušel první elektronickou čtečku – kterou jsem si mimochodem půjčil právě v prachatické knihovně – věděl jsem, že toto je cesta pro nás – milovníky knih – pro nás, co máme rozečtené dvě tři knihy naráz a pak váháme, kterou si zrovna vzít s sebou na cestu do práce či na dovolenou, tak tato cesta je pro nás to pravé… A to byl také první krůček k tomu, abych začal přemýšlet o tom, že bych se elektronickými knihami začal zabývat aktivně – jako nakladatel.

Takovým primárním popudem byla myšlenka vydat některé své literární pokusy – samozřejmě pouze pro své přátele a blízké. Začal jsem pátrat, zkoumat, zkoušet a nakupovat software i hardware. A když se mi to podařilo – začal jsem přemýšlet jak tyto znalosti a možnosti dále zúročit. A protože mám to štěstí, že někteří mí přátelé jsou poměrně renomovaní spisovatelé – Roman Kozák, Jaroslav Pulkrábek, Pavel Brycz… řekl jsem si, že to zkusím.

Další věcí, která mě přiměla se elektronickými knihami zabývat, byla nedostupnost některých knih, zejména od regionálních, či méně známých autorů. Rozhodl jsem se tedy, že naše nakladatelství se bude věnovat zejména regionální literatuře a to jak současným autorům, tak i těm, jejichž autorská práva jsou již volná a věřím, že digitalizací můžeme zachránit literární skvosty, které by už dnes zřejmě nikdo nevydal, protože by to prostě bylo ekonomicky značně nevýhodné, nebo které nikdy tiskem ani nevyšly.

A proč právě ve formě e-knih? Inu – nalijme si čistého vína – náklady na výrobu elektronické knihy jsou přeci jenom jiné, než na knihu tištěnou. Ale také proto, že nové technologie mě baví a že elektronickou knihu považuji za budoucnost. Také proto, že e-kniha jako médium je tvárná, je určitým způsobem svobodná, je variabilní, je prostě jakýmsi symbolem dnešního digitálního světa.

A tady se dostáváme do oblasti, kde by důležitou úlohu mohly hrát případně i knihovny. Myslím, že by mohly hrát významnou úlohu při digitalizaci právě regionální literatury, zejména té takzvaně „autorsky“ volné, podobně jak tomu je dnes na národní úrovni – připomínám například projekty Národní knihovny, či Městské knihovny v Praze a několika dalších.

driftbooks - přednáška 1

Knihovny jako centra regionální e-literatury, či e-písemnictví

Prachatická knihovna v čele s paní ředitelkou Mrázovou je krásným příkladem toho, jak má moderní knihovnictví vypadat. Knihovna jako centrum kultury a vědění se neuzavírá do svých tichých místností, ale kulturu a vědění aktivně šíří i za své zdi. Přijímá moderní technologie a pracuje s nimi. Knihovna není pouhým služebníkem, který vám zapůjčí tu či onu knihu, ale naopak aktivně komunikuje s čtenáři prostřednictvím výstav, přednášek, autorských čtení či akcí, jako je tato. A jak právě na mě vidíte, tak se prachatická knihovna nebojí se ani elektronického světa knih a elektronického knihovnictví.

Ovšem vytvořit podobnou databázi samozřejmě nebude jednoduché. Nemáme příliš času se tomuto tématu věnovat podrobněji, ale věřím, že to může být námětem na další setkávání se a že to může vést k případné spolupráci.

Několik knihoven jsme již s jakýmsi pokusem o osvětu kolem e-knih navštívili a setkáváme se s několika základními protiargumenty: Na podobné věci nemáme čas, potřebné znalosti a dostatečnou technologii jak hardware, tak software a také samozřejmě zápasíme s nedostatkem financí… říkají knihovnice.

Dalším protiargumentem bývá otázka: a proč by ti lidé chodili do knihoven, když si to budou moci stáhnout z internetu? Otázka samozřejmě zdánlivě logická, ale je několik způsobů, jak si e-čtenáře připoutat k té či oné knihovně. Především – pokud skutečně knihovna uzná za vhodné, že souhrn elektronických knih, které nashromáždí, bude taktéž sdílet přes své stránky, může to omezit pouze na ty, kteří se do knihovny přihlásí a zaplatí registrační poplatek. Já osobně bych v začátcích doporučoval poskytovat tyto e-knihy pouze prostřednictvím vlastních čteček.

Chybí tedy čas, znalosti a peníze? – Ano, tomu rozumím… Ale není například právě toto sympozium ukázkou toho, že se věci mění? Příští měsíc se naše nakladatelství zúčastňuje podobného setkání jihočeských knihovnic a knihovníků v Českých Budějovicích, jehož ústředním tématem budou taktéž e-knihy a jejich využití v knihovnách. Elektronické čtení sice přichází pomalu a rozpačitě, ale nezadržitelně. Nemůžeme se k tomuto faktu otáčet zády, naopak – je potřeba, aby se právě knihovny staly jakýmsi apoštolem nové doby a nové kultury, a aby využili ve svůj prospěch všechny ty úžasné množnosti, které tato nová technologie přináší… nesmí nám prostě chybět touha poznávat nové věci a ochota se novým věcem učit…

Děkuji za pozornost
—————-

driftbooks - přednáška 2

Shortlink: