Domů » Posts tagged with » Jaroslav Pulkrábek (Page 2)

Šumavské povídání… Písmenka se pohnula po vykutálené čertovině

\ \

Šumavské povídání… Písmenka se pohnula po vykutálené čertovině

Vypráví se, že… Svatá Maří, Lčovice / To se takhle jednou večer sešli čerti u kotle a vyprávěli si, jaké že si to pohádky, pověsti a všelijaké bláboly povídají tam nahoře ve světě lidí. No, bavili se přenáramně, zvláště u těch, jež popisovaly stavbu mostů či kopců a hor, které čerti museli postavit do svítání, […]

Šumavský literární čtvrtek…

\ \

Šumavský literární čtvrtek…

Nejdřív trocha umění. Mirek Houšť je všestranný kumštýř, který tvoří jak v našem mrazivém dolíčku, tak ve slunné Itálii. Pro nás je důležité, že má vřelý vztah k Šumavě a nalézá v ní neutuchající inspiraci. Je to příjemně milá knížka a dokonce je v ní cédéčko. To jsem si ale ale ještě nepřehrál. Nemám na […]

Šumavské povídání… Čertův kámen v kostele

\

Šumavské povídání… Čertův kámen v kostele

Vypráví se, že… Horní Vltavice / Alois Tauber provozoval své kovářské řemeslo v místě, kde ho bylo nanejvýše potřeba. Soumaři tam měli za sebou několika mílový sešup, ať již šli od Vimperka či z bavorské strany, čekal je brod a poté převelice dlouhé stoupání do Kubohuťského sedla nebo na druhou stranu k Remberku. Horská Moldavička […]

Šumavský literární čtvrtek…

\

Šumavský literární čtvrtek…

Věren tradici, zaběhl jsem ve čtvrtek do knihkupectví. Já tam tedy byl i v úterý, ale to nevadí, ten čtvrtek je takový stylový. Na pultě jsem našel hned dvě novinky nenovinky. Jednak Roklanskou hájenku ve vzpomínkách od Eriky Zemanové. Ty vyšly už v roce 2011, ale v jiném nakladatelství, jiném formátu a jiné úpravě. Podle […]

Šumavské povídání – Zlé slovo ublíží mnohdy hůř než nůž

\

Šumavské povídání – Zlé slovo ublíží mnohdy hůř než nůž

Vypráví se, že… / Mergart – Vedro k zalknutí. Kráva už měla být dávno na pastvě a za chvíli si přijde novosvětský kostelník pro nová oltářní plátna. Anna nevěděla, kam skočit dřív. A do toho se kluci tahali o nějakou hračku.Nejmladší Josefíně visela u nosu nudle až k bradě, a té nejstarší se pro změnu […]

Jaroslav Pulkrábek

\

Jaroslav Pulkrábek

Ročník 1964, v roce 1988 se zlákán romantikou odstěhoval na Šumavu, kde zprvu pracoval jako dřevorubec v oblasti Boubína, později vystřídal několik povolání, mimo jiné pracoval i ve sklárně. V současné době je ředitelem Městského kulturního střediska ve Vimperku. Jeho domovem se stala fara v Horní Vltavici, kde působí jako kostelník. Pravidelně publikuje v časopise […]

Šumavské povídání… Tulák vyhrál duši i obydlí

\ \

Šumavské povídání… Tulák vyhrál duši i obydlí

Vypráví se, že… / Volary – V časech, kdy ve Volarech mívali jen obyčejný dřevěný kostelík s jedním malinkatým zvonkem a kolem sotva tucet dřevěnic, kovárnu a čtvero usmolených krčem, co se staraly o hrdla a žaludky po Stezce putujících soumarů, se na pokraji močálu usadil čert. Postavil si tam na malém vršku hrádek. No […]

Šumavské povídání…. Nekňubu dodnes čerti krmí dobrotami, aby nezhubl

\

Šumavské povídání…. Nekňubu dodnes čerti krmí dobrotami, aby nezhubl

Polka – Vypráví se, že… / Šumava byla odjakživa bohatá nejenom na zvěř, ale i na různé potvory, které již dnes známe pouze z babiččina vyprávění. Lidí tu přebývalo poskrovnu, a že nebylo lovců ani zvědavců, žila si tu ta havěť vcelku poklidně. V údolí mezi Jelení a Poleckou horou se například usadili čerti. Ne, […]

Šumavské povídání – Jak dědek s chytrou historkou na živobytí vydělávat nemusel

\

Šumavské povídání – Jak dědek s chytrou historkou na živobytí vydělávat nemusel

Milešice – Vypráví se, že… / Za časů císaře pána, nebo dokonce možná o nějaký ten chlup dříve, na cestě z Cudrovic do Milešic pod lesem, jemuž se později říkalo Na spáleném, stála chalupa. Maličká, samotinká, jak by ji tam někdo ztratil. A v té chalupě žil dědek. Hluchý jak poleno, viděl jen na jedno […]

Šumavské povídání – Svítící koule určila, kde postavit hřbitov

\

Šumavské povídání – Svítící koule určila, kde postavit hřbitov

Nové Hutě – Vypráví se, že… / Kostel by tedy měli, sice malý, zatím ještě bez věže, ale měli. I lokalistu jim sem z konzistoře poslali. Stařičkého Jedličku a pak Johánka. Pravda, také žádný mladík, ale hodný a přívětivý. Přišel s tetou a ubytoval se dole pod kostelem, než mu dostaví faru. Už se tedy […]