Čtení na březen 2024
Čtení je náročná disciplína. Nebo lépe řečeno – výběr knih, které si chce člověk přečíst je náročný. Ne – ještě jinak – výběr je přímo úměrný náladě, atmosféře a obecně záleží na čtenářovo rozpoložení. A právě z tohoto hlediska bývá čtenářství leckdy záludné a nečekaně kostrbaté. Leckdy si prostě člověk čte něco, čeho by si za týden ani nevšiml.
Opravil jsem se u tvrzení, že výběr knih je náročný. Proč? Inu – výběr náročný není. Knih je tolik… stačí se jen přehrabovat. Mám několik seznamů, které jsou plné titulů čekající až na ně přijde řada. Dnes už vím, že se některé nedočkají nikdy. Je jich paradoxně většina. Sleduji knižní trh. Sleduji recenze. A mám radost z každého tipu, který mi poskytnou ti, jejichž názoru si cením. Seznamy bobtnají. Ale čtenářství – čtenářství je náročné. Mé čtenářství si momentálně jede v módu, který bych nazval autopilot. Ano, čtu. Ale jaksi ze zvyku. Je pro mě těžké vykřesat z knih to, co jsem z nich získával vždy. Emoce, radost, touhu poznávat, objevovat. To právě mé čtenářství, má touha číst, je v krizi… A důvod? Důvodů je několik. Nebudu s nimi obtěžovat. Sebe ani případné čtenáře mých deníčků. Ostatně, mé předchozí články mnohé naznačují.
Takže jak to bylo s mým čtením v březnu? Nikdy jsem se ke knihám nevracel. Dnes se naopak k dosti titulům vracím, protože v nich objevuji nové příběhy, nové kontexty, nové obrázky, nové roviny. A také mám často chuť si číst jen tak ležérně a odpočinkově. Nic vážného, nic složitého, nic, co člověka nutí zapojovat příliš synapsí. Takže bych můj březnový výběr narouboval na staré české přísloví: březen, za kamna vlezem. A samozřejmě vím – protože tento deníček píšu na přelomu června a července – že: duben, ještě tam budem…
01 – Jamesová, P. D. – Zahalte jí tvář
Nakladatel Motto (2003) – Anotace: Děj se odehrává v sídle Martingale, kde žije rodina Maxieových. Paní Maxieová přijala jako pomocnou sílu do kuchyně svobodnou matku Sally Juppovou, kterou téměř nikdo v domě nemá rád. Jen mladý doktor Maxie ji zahrnuje pozorností, a dokonce jí navrhne sňatek. Druhý den ráno najdou Sally v jejím pokoji mrtvou.
02 – Jamesová, P. D. – Případ pro psychiatra
Nakladatel Motto (2005) – Anotace: Na prominentní psychiatrické klinice je nalezena mrtvola brutálně zavražděné ženy. Případu se opět ujímá superintendant Dalgliesh. Hrůzostrašný výkřik rozřízne ticho večerní psychoterapie. V přízemí Steenovy psychiatrické kliniky je nalezeno ženské tělo s dlátem zabodnutým přímo do srdce. Superintendant Dalgliesh ze Scotland Yardu, který je právě na nedalekém literárním večírku, musí přispěchat, aby zločin vyšetřil a dokázal, kdo zavraždil tuto všemi nenáviděnou vedoucí sekretariátu…
03 – Jamesová, P. D. – Z příčin nikoli přirozených
Nakladatel Motto (2006) – Anotace: Maurice Seton byl slavným autorem detektivek – ale žádná z vražd, které vykreslila jeho představivost, se nevyrovná hrůznosti jeho vlastní smrti. Když je Setonovo tělo nalezeno na dně plující loďky, začne se mezi jeho podivnými sousedy šířit děs… Teď je na superintendantovi Dalglieshovi a jeho výstřední tetě, aby odhalili šokující pravdu o Setonově minulosti. Jenže pak nastane nečekaný obrat v podobě další vraždy…
Jamesová – milé, pomalé, anglicky suché, ale při tom malebné. Připomnělo mi to rodinné nedělní odpoledne. Káva, pohoda a v televizi běží Vraždy v Midsomeru. Půjčím si hezké shrnutí od jedné čtenářsky z Databáze knih: – zdravící se sousedé, ekvipáž, jízdní kolo, sem tam nějaká bryčka, ale také Jaguár nebo Porsche, trhy s ovocem a zeleninou, s různými užitnými předměty, literární akce, přátelská gesta a sem tam nějaká drbna. Malé městečko plné dobroty, závisti a nepřejícnosti… Co dodat… prostě knihy k horkému čaji o páté, zatímco venku padá sníh a fičí mrazivý vítr…
04 – Klevisová, Michaela – Vraní oko
Nakladatel Motto (2023) – Anotace: Dvojnásobná držitelka ceny za nejlepší českou detektivku Michaela Klevisová se vrací k oblíbenému kriminalistovi Josefu Bergmanovi. Vyšetřování ho tentokrát zavede do chatové osady u řeky na jižní Moravě, kde lišky dávají dobrou noc. V okolních mokřadech vzniká nová ptačí rezervace, kterou tam ovšem místní nechtějí. Lidé tak mají spoustu důvodů vzájemně se nenávidět a podezřívat. Bergman musí přijít na to, jak vražda podivínského ornitologa souvisí s nedávnou smrtí pražské profesorky a dalšími podezřelými okolnostmi. Pravdu znají snad jen ptáci, kteří nerušeně poletují nad hlavami obětí i těch, kteří před druhými něco skrývají.
Z Anglie zpátky do Čech. Klevisová je velmi dobrá. Jestli se mluví o staré dobré anglické detektivce, tak v jejím případě se dá mluvit o nové výborné české detektivce. Mě absolutně vyhovuje ten poklidný detektiv Bergman, který si jde úporně za svým. Klevisová navíc umí krom dobré zápletky najít téma – pozadí – které je zajímavé a dělá z jednoduché detektivní novely příjemně čtivý román.
05 – Olsen, Jussi Adler – Chlorid sodný
Nakladatel Host (2022) – Anotace: Carl Mørck a oddělení Q se vrací s již devátým případem. Šéf oddělení vražd Marcus Jacobsen se setkává se svým nejlepším vyšetřovatelem Carlem Mørckem nad případem, který na něj hluboce zapůsobil. Zaměstnancům oddělení Q začne růst pod rukama nepříjemná spleť případů. Zvláštní úkol donutí Carla, Asada, Rose a Gordona, aby se semkli pevně dohromady.
Poté co se oddělení Q ponoří do vyšetřování úmrtí výrazných osobností, která byla zatím považována za sebevraždy nebo neštěstí, odhalí v nich daleko horší vzorec jednání a vše nasvědčuje tomu, že zanedlouho zemře další člověk. Aby zabránili kruté smrti, pustí se v obtížné době proticovidových opatření s typickou dávkou humoru a soudržnosti do zavilého boje o čas. Jenže mezitím se z Carlovy minulosti jako had, který konečně zavětřil svou kořist, vynoří docela jiný případ.
A z poklidné Moravy na chaotický sever… Detektivky ze severu čtu méně a méně. Hlavně proto, že jsou čím dál více temné a brutální. A hlavně – zbytečně komplikované. Snaha zaujmout čtenáře nutí autory vymýšlet stále bizarnější zločiny. Stejně je tomu i v této knize. Oddělení Q mě bavilo. Kdysi. Bylo to vždy svižně akční a vtipné a uvěřitelné. Tento díl je zdlouhavý, nudný a překombinovaný. Vlastně jsem to nedočetl. Jen jsem to asi od půlky prolistoval. Navíc – je mi jasné, že otravný covid zaviruje spoustu nových knih. Chápu. Stále je to téma, které ve společnosti rezonuje. Ale na mě ten literární virus působí stejně jako v realitě – otravně.
06- Collins, Max Allan – AKTA X – Chci uvěřit
Nakladatel Baronet (2008) – Anotace: Dobrodružný příběh o nadpřirozených jevech, napsaný v tradici těch nejlepších epizod slavného seriálu, byl vytvořen na základě scénáře stejnojmenného filmu. Mulder a Scullyová již, kvůli nepodloženým obviněním, nepracují v FBI. Scullyová vykonává svou lékařskou praxi a Mulder je dokonce nucen se skrývat. Přesto se na ně FBI znovu obrací s nevyřešeným případem podivných vražd, jejichž nejasné okolnosti řadí případ mezi již zrušená Akta X…
Další z návratů. Akta X. Kdo by to z naší generace neznal. Takže taková rychlá nostalgie. Trochu nadpřirozeného záhadna. Klasická detektivní dvojka. Vzpomínky na časy, které se dnes zadají stejně nadpřirozené a tajemné, jako jsou případy vedené v Aktech X…
07 – Harder, Bernd – Proč krokodýli mají sex jen za bouřky
Nakladatel Ikar (2009) – Anotace: Důležité otázky v životě zůstávají často nezodpovězené… Je pravda, že spolknutá žvýkačka zůstává v žaludku sedm roků? A že toaleta v letadle může vtáhnout i člověka? Je pravda, že po transplantaci srdce příjemce přebírá osobnostní rysy a povahu dárce? A že se mozkové buňky neobnovují? Je pravda, že se vyskytuje ještě třinácté znamení zvěrokruhu? A že se vepři nepotí? Tyto a další záhady běžného života naší doby si autor opět bere pod lupu. Jeho odpovědi na jednoduché i složité otázky našeho světa jsou zábavné a často překvapivé – vždy však vědecky přesné.
Přiznávám. Tohle není literatura. Tohle je téměř bulvární zábava. Tohle se čte v době, kdy nemáte chuť používat mozek. Prostě jen zapojíte pár synapsí. Tu a tam se pousmějete. Tu a tam si poklepete na čelo. Odmáznete ze života pár hodin. Vata. Výplň. Tohle se čte v hromadné městské dopravě. Cestou vlakem do práce. V ordinaci, kde jsou na stole jen pět let staré časopisy. Ale ruku na srdce – koho by nezajímalo jak to mají krokoušové se sexem, že…
Shortlink: