Čtení na léto 2022
Něco se ve mně rozbilo. Když říkám, že se ve mně něco rozbilo, musím to upřesnit. Kingovsky. Něco se ve mně pohnulo. Má duše prochází terraformací. Desky mých emocí driftují a naráží do sebe a tvoří nová pohoří. Světy uvnitř mě jsou našikmo, jsou vykolejené, jsou… já vlastně zatím nevím co a jak jsou. Knihy, které bych před časem přečetl a asi by se mi líbily, už číst nedokážu. Proč? No, jak říkám, něco se ve mně rozbilo…
Na druhou stranu jisté pevné základy zůstaly. A tak se přeci jen bavím čtením. Pořád mě baví číst „kingovky“. A nakonec vždy najdu knihu, jejíž příběh mě nadchne. Takže…. Ne rozbilo, ale něco se ve mně změnilo. To je jisté. Má vnitřní Zeměplocha se mění a já se učím orientovat v nové mapě. Není tohle nakonec jeden ze smyslů života? Ta neustálá změna? A to i přes to, že vás zbičují, dají vám pít ocet a přibijí na kříž?
Devět životů… tahle píseň je nádherný veselý vizuální i hudební bizár s textem, který řeže jako nůž…
Like a ship on the stormy sea, I’ve been drifting all the way from me
From my own fears and from serenity
I pack my bags and go
Away
From you
And burn those memories!
That fucked with my brain…
Cuts like a knife, but I’ve got 9 lives
01 – Stone, Irving – Námořník na koni
Nakladatel Jota (2009) – Anotace: Co může vzniknout, jestliže se známý a zkušený spisovatel biografií, jakým bezesporu Stone je, rozhodne popsat život jiného spisovatele, bouřliváka a dobrodruha Jacka Londona? Výsledkem takového spojení – talentovaného spisovatele a úžasného vzrušujícího života jiného neméně talentovaného a známého spisovatele jako námětu – snad ani nic jiného jako poutavá kniha nemůže být. Autor s literární bezprostředností zaznamenává klíčové okamžiky Londonova života a i když řadu detailů a úhlů pohledu do knihy nezahrnul, zůstává výtečným průvodcem na cestě k pochopení Londonova díla a jeho komplikované a složité osobnosti. Líčí jeho ustavičný a vyčerpávající boj o holou lidskou existenci, touhu po přírodě a svobodném životě, dobrodružství jdoucí až za hranici lidských možností. Knihy Bílý tesák, Mořský vlk, Démon alkohol či Tulák po hvězdách nepřestávají čtenáře hypnotizovat ani dnes, po téměř sto letech.
02 – Stone, Irving – Vášně mysli: Román o životě Sigmunda Freuda
Nakladatel Jota (2010) – Anotace: Životopisný román Vášně mysli je velkoryse pojatá freska zachycující osudy zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Kromě velkého množství biografických údajů autor nabízí čtenáři napínavý pohled na intelektuální zrání velkého experimentátora, přibližuje jeho vývoj od přísně vědecky založeného neurologa k odvážně pronikavému analytikovi lidské mysli. Poskytuje široké dobové souvislosti, oživuje atmosféru Vídně přelomu století, seznamuje s Freudovým rodinným zázemím, přáteli, spolupracovníky. Nechybí samozřejmě ani podrobné popisy nejvýznačnějších případů, které dokumentují proměny a zrání Freudových psychoanalytických úvah. Irving Stone píše srozumitelným jazykem, vždy ve svižném tempu a se silným zaujetím. Využívá též fiktivních dialogů založených na pečlivém studiu dopisů a dalších dostupných pramenů i množství poutavých rozhovorů osvětlujících Freudovu povahu a vztah k lidem z profesního i osobního okolí.
03 – Stone, Irving – Řecký poklad
Nakladatel Area (2007) – Anotace: Rozsáhlý životopisný román líčí životní osudy Heinricha Schliemanna, průkopníka terénní archeologie a objevitele Troje. Když si mladý chlapec uchová svůj dětský sen do dospělosti, je to pěkné; když tomu naplnění svého snu podřídí veškerý svůj život, je to obdivuhodné. Heinrich Schliemann jako mladý hoch podlehl kouzlu Illiady a Odyssey, věřil v Homérovo dílo jako jiní v Písmo svaté a z chudého syna meklenburského pastora se vypracuje až na bohatého sanfranciského makléře, a to jen proto, aby mu nashromážděné jmění umožnilo na vlastní pěst vykopat Tróju. Vysmívaný a opovrhovaný, amatér a směšný diletant, tak byl všemi souzen. To, jak svou Tróju přece jen našel, vypráví Irving Stone z pohledu jeho řecké, mnohem mladší manželky.
04 – Stone, Irving – Žízeň po životě
Nakladatel: BB Art (2009) – Anotace: Vincent van Gogh, za života tragická, po životě do nebes vynášená postava moderního umění, nestačil svou žízeň hasit a skončil sebevraždou. Vedle tragiky to však byla i nezměrná píle a cílevědomost, jež ho hnala vpřed, které však zákeřně nahlodávala postupující psychická porucha. Za pouhých deset let, do nichž se vejde celá umělecká dráha malíře, který nemohl tušit, že se stane velikánem moderního malířství, vytvořil Vincent van Gogh 750 obrazů a 1600 kreseb. Nevydělal na nich téměř nic…
05 – Lodge, David – Výkvět mužství
Nakladatel Mladá fronta (2012) – Anotace: Nejnovější a nejšťavnatější román britského humoristy. H. G. Wells byl jedním z nejpronikavějších autorů, vizionářů a milovníků 20. století. Proslavil se nejen nejčastěji filmovanými romány z oblasti science fiction (Válka světů, Stroj času, Ostrov dr. Moreaua), ale také revolučními postoji v oblasti sociální politiky nebo třeba volné lásky. K jeho známým patřily nejvýznačnější osobnosti tehdejšího světa. Novelista a humorista David Lodge vypráví pravdivý příběh o lidské vášni a posedlosti, ztrátách pozdního života i humoru nadcházejícího konce.
Objevil jsem životopisy. Objevil jsem Irvinga Stouna. Nebo – znovuobjevil. Kdysi jsem již četl například Žízeň po životě. Při hledání nové mapy svých vzorců jsem objevoval mapy jiných životů. Fascinující cesta. Fascinující objevování. Osudy lidí, kteří posunují svět dopředu jsou inspirativní a poučné. Jsou plné známých vzorců, které nás neustále překvapují. Závist. Nenávist. Úspěch a jeho rub. Sláva a její bolesti. Touhy, pády, smutek i radost. Pevná vůle, neúprosná víra, neustálé pochyby…
Každý jeden život představuje zcela jiný vzorec. Zcela jinou mapu. Zcela jiný svět. Přesto mají mnohé společného. Bylo to skvělé čtení a vřele doporučuji každému, kdo se rád toulá novými světy, kdo cestuje prstem po mapách, kdo hledá…
06 – Larsen, Johanes Anker – Kámen mudrců
Nakladatel Avatar (2020) – Anotace: Slavný mystický román dánského spisovatele. Jak píše Eduard Tomáš v doslovu k tomuto kultovnímu mystickému dílu: „Kámen mudrců se čte jedním dechem… Vedle vzrušující četby nás jemně vede a povznáší eticky, esteticky a především duchovně až k samému prolomení vnitřní nevědomosti…“
A toto je další kniha pro hledače. Další nová mapa planety jménem Zem. Je to mapa téměř neviditelná. Ne, není tajná, jen se skrývá ve stínech a za zeleným listím. Kdo má touhu najít plánek tohoto vzorce, najde ho. Najde ho v nespočetných variantách.
Tato kniha kreslí mapu jemnými konturami. Citlivě a s pochopením pro malé věci. Malé ne významem. Naopak. Je lehké je přehlédnout, ale pak máme na mapě svých životů obrovskou prázdnou skvrnu. Bílé místo na mapě našeho života, které většinou nese název „Hic sunt leones“…
A já vás, milí čtenáři, nabádám: nebojte se objevovat toto neprobádané území ve své duši navzdory těm číhajícím šelmám…
07 – Goffa, Martin – Děvčátko
Nakladatel Kalibr (2020) – Anotace: Uprostřed poklidného květnového dne je přepadena banka v samém centru Prahy a osamělý střelec v ní drží nevinné rukojmí. Jeho požadavky jsou ovšem více než podivné, nejde mu o peníze ani cennosti, dokonce policii nežádá ani o vozidlo, kterým by unikl. Jediné, co chce, je dostatek času a setkání s novinářem Markem Vrázem alias Terencem. Kdo je onen tajemný muž? O co mu ve skutečnosti jde? A jak se vším souvisí smrt dívky, které už od dětských let nikdo neřekne jinak než Taja?
08 – Goffa, Martin – Muž z chatrče
Nakladatel Kalibr (2020) – Anotace: Ve staré chatrči na okraji města Ústí, je nalezeno mrtvé tělo zanedbaného muže. Na první pohled to vypadá, že se jen další bezdomovec upil k smrti, ovšem situace se brzy začne komplikovat. Novinář Marek Vráz, řečený Terence, je vtažen do pátrání po člověku, jehož skon je záhadný skoro tak, jako byl záhadný celý jeho život. Proč přijel do města A.? Kvůli komu se skrýval pod cizí identitou? Co vedlo patologa k tomu, aby při pitvě jeho těla udělal u jedné z položek výrazný otazník? Na to všechno se Terence snaží najít odpověď, i když tuší, že odkrýt pravdu někdy znamená zaplatit až příliš vysokou cenu.
Inu… Jakmile začínám odstavec částicí inu, je jasné, že jsem na rozpacích. Goffa mě bavil v knihách s Mikem Syrovým. Novinář Vráz mě bavil daleko méně. Knihy jsem přečetl a dočetl. Ale to je asi tak vše. Nemyslím, že bych měl chuť číst další příběhy.
09 – Kenzaburó, Óe – Soukromá záležitost
Nakladatel Plus (2010) – Anotace: Román slavného japonského laureáta Nobelovy ceny nabízí strhující zpověď mladého muže, který netuší, jak zásadně se mu změní život v momentě, kdy mu žena porodí postižené dítě. Prochází strhujícím přerodem v člověka, kterým dosud neměl odvahu být. Každá stránka knihy přináší šokující projevy pochodů jeho mysli na cestě k osudovému rozhodnutí.
Zajímavé. Tuto knihu jsem určitě dočetl. Přesto si po měsíci či dvou už nedokážu vzpomenout co v ní bylo. Musel jsem se podívat do recenzí, abych si to připomněl. Ano. Vrabčák mi v hlavě uvízl. Když jsem četl jeho jméno, hned se mi vybavily některé příběhové linky. Jak už to bývá v japonské literatuře, byly ty linky surové, brutální a plné špíny. Depresivní atmosféra, podivné postavy, trauma z jaderného výbuchu, strach ze zodpovědnosti, hledání životní cesty… To je ale bohužel asi vše, co si pamatuji. Když to tak po sobě čtu není toho nakonec málo. Říkám si, že vlastně není úplně důležité, co si vybavíme na první dobrou, ale to, co nám zůstává v podvědomí. Protože právě podvědomí formuje nenápadně a většinou ve spánku náš pohled na svět a věci kolem nás. Pocit, že to vše ovládáme zcela vědomě je jen iluze. To je přeci naše soukromá záležitost, říkáme si. Jenomže je tomu tak opravdu?
10 – King, Stephen – Billy Summers
Nakladatel Beta-Dobrovský (2022) – Anotace: Billy Summers je nájemný vrah, nejlepší v oboru. Ale svou práci zvládne, jen když je terčem opravdu zlý člověk. A teď chce Billy skončit. Nejprve však vezme poslední práci. Billy je jedním z nejlepších ostřelovačů na světě, vyznamenaný válečný veterán z Iráku, Houdini, pokud jde o mizení po dokončení práce. Co by se tedy mohlo pokazit? Nová Kingova kniha je částečně detektivkou a válečným příběhem, ale také románem o lásce, štěstí, osudu a složitém hrdinovi, který stojí před poslední možností vykoupit se.
Hned od začátku mi nová kingovka udělala radost. Už jenom tím, že prostě je. Ano – jsem fanoušek – a tudíž ne zrovna objektivní recenzent. Příběh se rozebíhá tak, jak to u Kinga mám rád. Je snadné se do něj ponořit, je radostné se jím nechat unášet. Je radostné mít opět radost ze čtení. Pak se ale příběh zlomil do podivného déjà vu…
King do nových příběhů běžně klonuje světy ze svých starších knih. Mě osobně to baví. To propojování celého kingovského vesmíru prostřednictvím malých černých, nebo červích, děr. Fanoušci si je určitě najdou a tetelí se radostí, že ví, že znají, že tuší. Já to tak určitě mám. Ovšem zásadní linka nové knihy se možná inspirovala úplně v jiném světě. Možná…
Billy – bývalý vojenský ostřelovač, momentálně nájemný zabiják, vraždí jenom špatné lidi. Ujme se malé dívky v nesnázích, a nakonec z ní udělá svou parťačku. Připomíná vám to – stejně jako mě – starý dobrý kultovní biják? Léona? Jean Reno a Natalie Portman?
Billy a Alice jsou ovšem Léon a Mathylda v novém, korektním hávu. Třináctiletou dívenku musela nahradit jedenadvacetiletá vysokoškolačka. A snaha z ní i přesto dělat malinkou sexy Lolitku, co nosí ponožky s růžovými srdíčky a diví se světu kolem sebe, nefunguje. Tu dekadentně jiskřivou atmosféru, kterou filmu dodala Natálie Portmanová, v knize budete hledat marně. Jenomže to, co šlo v roce 1994 by v roce 2022 mohlo autora stát dobrou pověst a odsouzení pro nekorektnost a pedofilii. Můžete líčit vraždy, mučení, válečné hrůzy, ale běda, kdybyste si dovolili dát do knihy sexy třináctku v tangách, která v drobné ručce třímá naleštěný Colt Python 357 Magnum …
Přesto, že se mi film Luca Bessona Léon líbil, vrtalo mi už tehdy něco v hlavě. Adorovat nájemného vraha a dělat z něj romantického hrdinu bylo prostě na hraně a výsledný vzorec celého toho příběhu byl dle mého docela nebezpečný. Vzorec, který říká, že existují dvě podoby zla. Jedna zlo je skutečně zlé, ale to druhé zlo je dobré, protože ho ospravedlňují dobré pohnutky. Ale moderní zábavní průmysl se podobnými vzorci jenom hemží. Mirek Dušín už prostě dnes nikoho neosloví. Dá se říct, že Bratrstvo kočičí pracky to vyhrálo na celé čáře 😊
Takže Stephen King mi na závěr léta dokázal, že se stále umím bavit čtením. Že mě dobře napsaný příběh strhne do svého světa. Že má fantazie stále ještě umí kouzlit a tvořit. A za to vše vřelé díky…
Nedočteno…
Pobi, Robert – Město plné oken
Nakladatel Kalibr (2021) – Anotace: Debutový thriller plný smrtících zásahů i smrtícího humoru. „Miluju ho!“ prohlásil Lee Child. Střela, kterou nebylo možné vypálit… a přece zasáhla cíl: člověka v jedoucím autě na rušné newyorské křižovatce sevřené třeskutými mrazy. Vrah, kterého nelze vystopovat… a i když to zprvu vypadalo na náhodu, udeří za pár dní znovu. Opět neviditelný, opět z nemožné pozice. Jen jeden člověk může zjistit, jak neznámý odstřelovač pracuje. Lucas Page má totiž dar vidět zločin z jiného úhlu. Z toho, který dokáže spočítat trajektorie a pravděpodobnosti a určit, odkud vrah udeřil. Zbývá jen přemluvit Lucase ke spolupráci. Což nebude jednoduché: Page, bývalý agent FBI a nyní univerzitní profesor astrofyziky, už nechce mít se svým dřívějším zaměstnáním nic společného: při poslední akci přišel o ruku, o nohu, o oko a především o chuť honit se za zločinci. Se dvěma protézami a umělou bulvou to totiž jde dost ztuha…
Knihu jsem začal číst díky doporučení mého oblíbeného knižního tipéra. Ale ne vždy se prostě náš vkus potká. Hrdina – policejní veterán a invalida mi nebyl sympatický. Nemám také rád zápletku, která je překomplikovaná. Agent je zastřelen v jedoucím autě ze střechy vzdálené bilion kilometrů, z úhlu, který je pro střelbu téměř nemožný, z důvodu, který je tak složitý, že mu nerozumí ani sám vrah. Všechno může vyřešit jen jeden jediný policista na světě, který má zvláštní schopnosti, krom toho, že nemá ruku, nohu a oko. Děkuji, tohle číst nebudu. To neznamená, že považuji knihu za špatnou a špatně napsanou. Jen mě nebaví ten složitý vzorec a nepřehledná mapa. Mé nové čtenářské já hledá úplně něco jiného…
Rosenfeldt, Hans & Hjorth, Michael – Kdo seje vítr
Nakladatel Host (2021) – Anotace: Sebastian Bergman a jeho kolegové z kriminálky jsou zpátky na scéně! Uběhly tři roky. Vanja Lithnerová převzala velení stockholmské kriminálky a prvním úkolem jejího nového týmu je vypátrat ostřelovače, který třemi vraždami během několika dnů děsí Karlshamn. Policie nemá stopy ani svědky a zdá se, že vrah si své oběti vybírá náhodně. Tou příští tedy může být kdokoli z místních. Sebastian Bergman se stal dědečkem, rozhodl se pro klidnější život a pracuje na částečný úvazek jako psychoterapeut. Když ho ale požádá o pomoc jeden z přeživších tsunami z roku 2004, během níž Sebastian sám přišel o ženu a dceru, obrátí to jeho svět vzhůru nohama. Nastávající otec Billy se rozhodne, že už nikdy nedá průchod svým utajeným temným touhám. Minulost ho však dožene. Otázka zní, jak daleko je Billy schopen zajít, aby se vyhnul odhalení.
Tato kniha je obrovské zklamání. Protože všechny předešlé díly jsem hltal s nadšením. Bergman byl hrdina dle mého gusta. Nervózní, prolhaný, cholerický, bez respektu k čemukoliv. Knihy měli spád a zábavný podtext. To bohužel v tomto příběhu zmizelo. Ale možná je to tím, že už mám jiný úhel pohledu. Možná je ta kniha stejně dobrá jako všechny předešlé, ale jiný jsem prostě jen já.
Giolito, Malin Persson – Tekutý písek
Nakladatel Knižní klub (2017) – Anotace: Osmnáctiletá Maja Norbergová, obyčejná dívka, výborná žačka a oblíbená kamarádka, se ze dne na den stala nejnenáviděnější osobou ve Švédsku, obviněnou z účasti na masakru na střední škole a vraždy svého chlapce a nejlepší přítelkyně. Maja však nebyla sama, kdo ten den střílel… Po devíti měsících začíná soudní proces. Po devíti měsících absolutní izolace se Maja pokusí dokázat, že se jen bránila. Veřejnost ani média jí ale nevěří. Případ však odkrývá mnohem hlubší příčiny – maska zdánlivě uhlazeného, bezproblémového života bohaté mládeže padá a vynořuje se skutečnost plná rasové i sociální šikany, drog, lhostejnosti a bezcitnosti… Tekutý písek byl vyhlášen nejlepší švédskou krimi roku, vychází ve 23 zemích.
Začal jsem číst a říkal si: super, konečně něco dobře a svižně napsaného. Jenomže… pak se děj a celé vyznění toho příběhu obrátilo kamsi, co mě nebaví. Nové vzorce nového náboženství podsouvané v rádoby nenápadné podobě. Propaganda lstivě skrytá. Opět podotýkám, že je to můj nový pohled na staré věci.
Noiville, Florence – Zpověď kleptomanky
Nakladatel Odeon (2020) – Anotace: Valentine de Lestrange je úspěšnou znalkyní současného výtvarného umění. Žije v bezdětném manželství se zámožným bankéřem, který nyní zastává post ministra financí. Je totiž dobrým přítelem nového prezidenta republiky… Valentine vzpomíná na své dětství, kdy se začala bavit drobnými krádežemi. Spisovatelka důmyslně popisuje váhání své hrdinky v obchodech s luxusním zbožím, které by si mohla samozřejmě koupit, ale zcizování věcí jí přináší radost a vzrušení. Nedovede se ovládnout! Pak je však sama okradena a při tom přijde na zvláštní věc: její manžel ji nechává sledovat a ukradené věci za ni vždy uhradí. Svět, mnoho let příjemný a bezstarostný, najednou dostává pořádné trhliny…
Knihu jsem téměř dočetl. Příběh bohaté kleptomanky je vlastně docela zajímavý, byť malinko předvídatelný. Čtenář ale nejednou zjistí, že se vše točí v kruhu a že čte pořád to samé. A já jsem dospěl k závěru, že už nechci ztrácet čas něčím, co mi nic nedává.
Tisíce pokojů… to jsou knihy. Tisíce pokojů a v nich tisíce příběhů. Otevřete dveře a vejděte…

Shortlink: