E-kniha zdama…/Jan Neruda – Obrázky z ciziny
Jen některé z největších ulic v Kahýře mají svoje jména, číslován není dům ani jediný. Ulice jako v Orientu vůbec velmi úzky, zcela nepravidelny, plny koutů, záhybů a zřícenin. Domy jednotlivé, zde skoro vesměs kamenné a často s ozdobnými portály, kdežto v Cařihradě jen ze dřeva, jsou rovněž nepravidelny, přízemí samý krám, výš samý výstupek a arkýř, mající místo skla a rámů jen dřevěné mřížoví, avšak mnohdy velmi uměle vyřezávané a pestře natřené. Tím mřížovím mohou ženské pohodlně hledět do ulice dolů. Četné mešity s loggiemi a minarety, bíle a červeně napříč pruhované, povznášejí se nad stavby vůkolní. Od střechy k střeše bývají přes ulice položena prkna neb přetaženy šaty, aby v ulici byl stín a chlad. Některé ulice a čtvrti jsou odděleny od sebe dosti mohutnými, obyčejně ale již rozsypanými branami a vraty. Smradu všude dost a smetišť také dost… Jan Neruda: Obrazy z ciziny
***
E-knihy zdarma
Na stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR hledejte Edici E…
Najdete zde převážně kolektivní starší publikace, na jejichž vzniku se v posledních více jak šedesáti letech podíleli pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Edice přináší sborníky konferenční, strojopisné a kongresové, antologie jako např. Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu či Avantgarda známá a neznámá, soubory děl jako Spisy Vladislava Vančury, Soubor díla F. X. Šaldy, Spisy K. H. Máchy či Spisy Jiřího Wolkera dále např. čtyřsvazkové Dějiny české literatury či bibliografické, slovníkové a ediční příručky. Publikace jsou zveřejňovány ve formátu PDF. V několika případech obsahuje edice i publikace ve formátu EPUB, např. sborník K historii Ústavu pro českou literaturu nebo román Vladislava Vančury Marketa Lazarová. Edice je budována od roku 2007, spravuje ji Ediční a textologické oddělení.
***
Jan Neruda se na Blízký východ vypravil r. 1870 v třiceti šesti letech již jako značně zkušený cestovatel, který se proslavil svými reportážemi z Paříže, napsanými počátkem šedesátých let. Jeho cestopisné fejetony vznikaly především v průběhu šedesátých a sedmdesátých let, kdy navštívil kromě zmíněné Paříže Německo, Uhry, Itálii, Balkán, Turecko, Palestinu a Egypt a vydal o svých cestách zajímavé svědectví v četných reportážích, otiskovaných časopisecky a posléze i knižně. Jeho Obrazy z ciziny vyšly dvakrát za autorova života (1872) a poté několikrát ve 20. století…
Jeho putováním do Egypta se zabývá Hana Navrátilová z Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy:
„Jan Neruda je skutečně zajímavá osobnost. Svou cestou do Egypta se zapsal nejenom do dějin literatury, a to svými cestopisnými fejetony. Myslím ale, že nárok na místo v dějinách cestování a cestovatelství. Tato cesta nebyla monotematická, nejel pouze do Egypta. Doprovázen Emanuelem Kittlem (otcem Emy Destinnové), vyrazil přes balkánský poloostrov, Istanbul, Svatou zemi, tedy Palestinu, až do Egypta. Navštívil tedy Orient v tom širším smyslu slova. Do Orientu se v té době skutečně počítaly i části Balkánu. Nebyla to ostatně jeho první dlouhá cesta. Neruda cestoval nejprve na kratší výlety. Nejdříve do Rakouska, do Německa, poté do Francie. Takže když se vypravil do Egypta, byl už do jisté míry ostříleným cestovatelem. A navíc Egypt nebyl ani prvním setkáním s velice odlišnou zemí, tedy s Orientem. Neruda v té chvíli měl za sebou setkání s Tureckem, s Istanbulem, s velkým kosmopolitním městem. A skutečně se dokázal velice vnímavě seznamovat se svým okolím. Jeho cestopisné fejetony patří myslím nejenom z hlediska literární vědy, ale i z prostého čtenářského hlediska k jedním z nejzajímavějších a nejhezčích, které máme.“
(Originál tohoto textu i s obrázky a audio soubory naleznete na: http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/jan-neruda-se-na-svych-cestach-vydal-i-do-egypta-1 autor: Milena Štráfeldová)
Shortlink:
