STEINBRENNEROVA KLETBA – KAPITOLA 3
STEINBRENNEROVA KLETBA – KAPITOLA 3 / Pro fanoušky festivalu Šumava Litera a čtenářské nedočkavce přináší letošní ročník originální upoutávku: v premiéře uvádíme literárně mysteriózní novelu ze Šumavy s titulem „Steinbrennerova kletba“. Její zápletka se odehrává ve Vimperku v nečekaně blízké budoucnosti a to právě na zmíněném literárním festivalu. Autor, který je pořadatelskému štábu znám, vystupuje pod pseudonymem Ch. Trollín. První z dvanácti kapitol vyšla v úterý 1. listopadu, další pak postupně každý následující den…
Steinbrennerova kletba – Kapitola 3.
V tutéž chvíli žurnalista Kosák třískne půllitrem o pult, až sponzorský ležák z Hajdorova nealkoholického pivovaru poskvrní dekolt přihlížející hostesky: „Do prkenné ohrady, jsem pechfógl já anebo tenhle zmagořenej svět?“
Při odpolední akreditaci ještě dokázal žertovat: „Hýr jsou Šumavské listy, hýr Kosák, novinář v. v.“
„Vé vé – jako že ve výslužbě?“ ujasňovala si Mgr. et Bc. Lejla Slimáčková, PhD. Dis., devětatřicetiletá studentka literárního managementu, která na festivalu získávala své první pracovní zkušenosti.
„Ale ne; to jako „ve výpovědi“, víte, vy … vy… významně vypadající vábničko,“ dokázal se prve Kosák přes svou situaci ještě přenést, jenže teď už se neovládne. Popadne ekologicky rozložitelný tácek s dietním biosulcem v naturkvalitě a zmizí za roh. Zuří.
Sakra, je to jen pár hodin, co z takřka rodných novin dostal padáka s odůvodněním, že prý nestačí technologiím.
„Vždyť víte, Jeníčku,“ obhajovala rozhodnutí šéfredaktorky sekretářka: „Nezvládáte ani úesbé, ani efbé, o dývýdý nemluvě…!“
„ A kdo to, himlhergot, Janičko, asi bude dělat?“
„No právě, ta úesbé, efbé a dývýdý. Redaktoři už nejsou třeba. Všechno je na netu, stačí to jen postahovat.“
„S tim děte do prdele!“
„Do té teď jdete vy, Jeníčku! Ale že jste to vy, mám pro vás poslední kšeft: jeďte do Vimperka, tam je knižní festival. Knížky, ten pravěký relikt, to přece bývalo vaše téma, ne?“
„Hm, takže teď jsem ve Vimperku, cpu se biosračkama – a z článku zase nebude nic!“ skuhrá Kosák, načež si zapatlá košili nutričně negativním farmářským špaldovým octem. „O záhadném Klostermannově díle se nic nedozvím, místo toho tady bude smrdět tlející magnát. A ke všemu ten nový zákon o zdravotní bezpečnosti poživatin podávaných na hromadných akcích!“ Novinář zakleje a vztekle vylije do mycáku třetinku licenčního značkového Pekingského Prastroje neboli přírodně odtučněného bezchmelového ležáku s nulovým obsahem sladu.
Beng beng, ozve se Kosákův mobil. Údery na kovadlinu oznamují příchozí hovor a novinář ihned tuší, odkud rány vanou. „Nepochybuji, Jene, že to máte!“ volá Kosákovi samotná super-senior-chief-editorka Šumavského deníku Panzerová , podřízenými přezdívaná Ocelová Alice.
„Mám lautr hov.., ee, teda nic! To, jak Drebstock zbohatl na pohlednicích a knížkách o šumavských železnicích, jsem obdivoval; jeho rozmar – vydávat stále znovu a znovu klasika Klostermanna – mi byl sympatický, ale teď mě vytočil: v tý nejpitomější chvíli si mírnyx týrnyx exne!“
„No právě! To je přece sólokapr, Jene! Ihned mi o tom nasdílejte vše, dočista vše! No přece jako obvykle,“ netrpělivě poroučí Panzerová: „motiv, podezření na vydírání, milenky, prachy a tak, normálně bulvárně… Slyšíte mě vůbec, Jene?“
„Trhni si myší,“ pomyslí si Kosák, ale naposledy v něm zafunguje profesní pud a opáčí stylem, jaký se od něho očekává: „Jawohl, zum Befehl, velkomožná Frau General!“
Zmatek v sále přerůstá ve vřavu, do níž se zvenku přidají rázové vlny policejních sirén. Dalimil, literární povoznictví s r. o., vytuší, že s obchody je konec, a balí. Naproti tomu mladí dravci z knihkupectví První knižní pomoc ucítí šanci a v nastalém chaosu stěhují svůj pult na lepší místo.
Novinář vykročí opačným směrem než všichni ostatní, když tu se mu do cesty postaví mediálně provařená tvář. Knižní e-vydavatel Čimerda nemá potřebu se nijak představovat; ručně balenou cohibu opře Kosákovi o prsa a když tím novináře zastaví, zasune mu doutník do kapsy saka: „Najděte mi tu neznámou knihu, příteli, a jste nadosmrti zajištěn! Mno, a bude-li to opravdu trhák, dovolím vám k tomu napsat předmluvu.“
(…pokračování zítra)
Shortlink:
