Šumavský knižní čtvrtek – Pamětnice…
Lucie Charlotte Kopecká: Pamětnice z šumavské prodejny /Tuhle jsem byl na návštěvě u jedné paní z Volar. Vyprávěla, že zamlada bydlela na Budějovické, táta pracoval u dráhy jako topič, maminka se starala o tři děti a potom o dobytek. Měli dvě až tři krávy a k tomu tele. A čtyři hektary luk a kus pole. Sena bylo až až. Co nespotřebovali, vyměnili za pšenici. Čtyři metráky sena za metrák pšenice. Dva seníky měli. Pro seno jezdili hlavně z Prachatic, tam ho bylo málo.
A proč vám to povídám? Protože přesně taková je knížka Lucie Charlotte Kopecké Pamětnice z šumavské prodejny. Když ji čtete, máte pocit, že sedíte v kuchyni vybavené uplně stejným nábytkem, co mívala vaše babička, na stole voní bábovka a káva a vy jen posloucháte, jaké to bylo tenkrát před válkou a hlavně po ní a prohlížíte si staré fotky. Není to sice z Volar, jako v mém případě, ale ze Železné Rudy, ale to je putna. Od paní Kopecké mám doma již třetí knížku, tedy spíše brožuru. A všechny stojí za to. Ne že by přinášely nějaká objevná data či odkryly zapomenutá tajemství. Ale prostě jde jen o prosté a milé vzpomínání, které nám povětšinou v tom spěchu a návalu informací unikne. A to je škoda. A tak jen prosím i ty ostatní. Kdo můžete, vzpomínejte a kdo umíte pište. Byla by škoda to všechno nechat zarůst travou.
Jaroslav Pulkrábek
Shortlink:
