Domů » Posts tagged with » Jaroslav Pulkrábek (Page 3)
Šumavské povídání… Čertův kámen v kostele
Vypráví se, že… Horní Vltavice / Alois Tauber provozoval své kovářské řemeslo v místě, kde ho bylo nanejvýše potřeba. Soumaři tam měli za sebou několika mílový sešup, ať již šli od Vimperka či z bavorské strany, čekal je brod a poté převelice dlouhé stoupání do Kubohuťského sedla nebo na druhou stranu k Remberku. Horská Moldavička […]
Jaroslav Pulkrábek \ šumavská literatura
Šumavský literární čtvrtek…
Věren tradici, zaběhl jsem ve čtvrtek do knihkupectví. Já tam tedy byl i v úterý, ale to nevadí, ten čtvrtek je takový stylový. Na pultě jsem našel hned dvě novinky nenovinky. Jednak Roklanskou hájenku ve vzpomínkách od Eriky Zemanové. Ty vyšly už v roce 2011, ale v jiném nakladatelství, jiném formátu a jiné úpravě. Podle […]
Šumavské povídání – Zlé slovo ublíží mnohdy hůř než nůž
Vypráví se, že… / Mergart – Vedro k zalknutí. Kráva už měla být dávno na pastvě a za chvíli si přijde novosvětský kostelník pro nová oltářní plátna. Anna nevěděla, kam skočit dřív. A do toho se kluci tahali o nějakou hračku.Nejmladší Josefíně visela u nosu nudle až k bradě, a té nejstarší se pro změnu […]
Jaroslav Pulkrábek \ pověsti \ šumavská literatura
Šumavské povídání… Tulák vyhrál duši i obydlí
Vypráví se, že… / Volary – V časech, kdy ve Volarech mívali jen obyčejný dřevěný kostelík s jedním malinkatým zvonkem a kolem sotva tucet dřevěnic, kovárnu a čtvero usmolených krčem, co se staraly o hrdla a žaludky po Stezce putujících soumarů, se na pokraji močálu usadil čert. Postavil si tam na malém vršku hrádek. No […]
Šumavské povídání…. Nekňubu dodnes čerti krmí dobrotami, aby nezhubl
Polka – Vypráví se, že… / Šumava byla odjakživa bohatá nejenom na zvěř, ale i na různé potvory, které již dnes známe pouze z babiččina vyprávění. Lidí tu přebývalo poskrovnu, a že nebylo lovců ani zvědavců, žila si tu ta havěť vcelku poklidně. V údolí mezi Jelení a Poleckou horou se například usadili čerti. Ne, […]
Šumavské povídání – Jak dědek s chytrou historkou na živobytí vydělávat nemusel
Milešice – Vypráví se, že… / Za časů císaře pána, nebo dokonce možná o nějaký ten chlup dříve, na cestě z Cudrovic do Milešic pod lesem, jemuž se později říkalo Na spáleném, stála chalupa. Maličká, samotinká, jak by ji tam někdo ztratil. A v té chalupě žil dědek. Hluchý jak poleno, viděl jen na jedno […]
Šumavské povídání – Svítící koule určila, kde postavit hřbitov
Nové Hutě – Vypráví se, že… / Kostel by tedy měli, sice malý, zatím ještě bez věže, ale měli. I lokalistu jim sem z konzistoře poslali. Stařičkého Jedličku a pak Johánka. Pravda, také žádný mladík, ale hodný a přívětivý. Přišel s tetou a ubytoval se dole pod kostelem, než mu dostaví faru. Už se tedy […]
Šumavské povídání – Nevěřil a nakonec dolétl až do Říma
Svatá Maří – Vypráví se, že …Stačila chvilka. Kostelník se otočil ke kamnům a než stačil přiložit, měl Václav klíč v kapse. Však ho zítra vrátí. Vašík Kukačka byl chlapec zvídavý a bral opravdově jen to, na co si sáhl, či sám prožil. Však se s ním katecheta něco natrápil, a když viděl, že se […]
Šumavské povídání – Zlatá kaple zmizela, zvon jí neprozradí
Zátoň – Údolím pod šumavským kopcem Boubínem, kterému v těch dobách ještě neříkali Boubín, tekl potok beze jména. Nebylo tu totiž, v tom zapomenutém kraji, nikoho, kdo by potokům či kopcům jména dával. A v tom bezejmenném údolí pod bezejmennou horou na bezejmenném potoce kdosi postavil poustevnu a hned vedle malou dřevěnou kapli. V té […]
Šumavské povídání… Na chudáka si hrál, nakonec se jím i stal
Putkov – Pršelo na svatého Josefa. Pak vysvitlo slunko a do Nepomuka nekáplo. Zato pak se obloha nezavřela a lilo téměř dennodenně až do poloviny léta. Louky i políčka u potoků či u řeky to co chvíli spláchlo, a tak není divu, že úroda nejenže nestála za nic, ona vlastně skoro žádná nebyla. Obilí nedozrálo, […]
