Ukázka z naší e-knihy: Pavel Brycz – Sloni mlčí…
Všichni chlapi ve vesnici mě důvěrně znali, ještě než jsem se v šestnácti objevil poprvé v hospodě. Přišel jsem tam s kamarádem Petrem. Studovali jsme gymnázium v okresním městě. Měli jsme štěstí. Měli jsme víc štěstí než naši vrstevníci. Naši otcové byli přespolní, a tak jsme netrpěli dědičnou degenerací. Žádným úřadům se v našem kraji nedařilo zamezit rodinným svazkům, tedy incestu. Všichni mí kamarádi trpěli šlechtickými chorobami jak dynastie Habsburků, Petr a já jsme byli ušetřeni. Mnohokrát jsme děkovali osudu za krev, jež nám kolovala v žilách, když jsme viděli odcházet naše spolužáky na zvláštní školy, skákat z oken s pěnou u úst, nezadržitelně krvácet při tělocviku kvůli hemofilii a později souložit s vlastními sestrami.
Naše dětství přežili jen ti nejsilnější. Nemyslím fyzicky nejsilnější, takoví jsme s Petrem nebyli. Ale byli jsme nejlépe geneticky vybavení, nebyli jsme odsouzení k nemocem a díky naší inteligenci jsme se mohli z naší přízračné vesnice vymanit…
***
(…) Nejvýraznějším momentem celého textu je hmatatelné napětí mezi reálným prostředím současného světa přelomu tisíciletí a mezi exotickými prvky a bizarními situacemi, které jsou sice vypravěčem (či vypravěčkou, protože některé kapitoly vypráví Karolína) líčeny jako zcela běžné, ale vzhledem k okolnostem naší současnosti, do níž je děj zasazen, se jeví jako zcela absurdní. Nabízela by se zde jistá paralela k magickému realismu, ale Bryczova výpověď zjevně směřuje k žánru pohádkovému. Tomu nasvědčuje jednak bezelstné setrvávání na straně dobra, pravdy a spravedlnosti, dnes pro leckterého čtenáře poněkud staromilecké, jednak značná poetičnost, typická zejména pro moderní či umělé pohádky pro děti i dospělé…
z recenze Erika Glika (Aluze 2/2002)
***
Novela Sloni mlčí vznikala ve Francii za podpory grantu UNESCO, který Pavel Brycz získal v roce 2000. Hlavními hrdiny jsou „mrtvý básník“ Kryštof a jeho družka, učitelka Karolína, kteří žijí na střeše panelového domu ve městě, které je známé tím, že chová slony…
Knihu Sloni mlčí ilustroval Filip Raif…
***
Pavel Brycz se řadí k výrazným současným českým autorům. Jeho tvorbu můžeme sledovat od 90. let 20. století. Roku 1999 obdržel Cenu Jiřího Ortena za svou knihu Jsem město (Hněvín, 1998), ale do širšího povědomí se dostal až v roce 2004 po ocenění románu Patriarchátu dávno zašlá sláva (Host, 2003) Státní cenou za literaturu.
V roce 2007 byla jeho kniha Kouzelný svět Gabriely (Meander) nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii „kniha pro děti a mládež“. Kniha Bílá paní na hlídání (Albatros) získala Zlatou stuhu (GOLDEN RIBBON) za rok 2011 (významné výroční ocenění knih pro děti a mládež v České republice). Česká televize natočila podle Bryczova námětu a scénáře seriál večerníčků Dětský zvěřinec (2008, výtv. Šárka Ziková, r. Jiří Tyller) a Bílá paní na hlídání (2013, výtv. Vhrsti, r. Petr Friedl).
Jeho knihy vycházejí po celém světě, například kniha „Co si vyprávějí andělé? Fantasy všedního dne“ vyšla v japonském překladu (Tokyo: Tosen Shuppan, 2012).
Shortlink: